To básnické To

 

Do povětří
sbírám a ukládám spokojeně
světlo od minula
boží čas po božím těle
sobě v sobě pro štěstí
v krku se topím a klamu tělem
klíčovou dírkou nahlížím
vysoko do cizích
...a v tůni nad Oslavou
požírači telepati dlabou
do křížků po funusech
schody točité
uvnitř se jich dotýkám
a na jazyku mém zůstává
VERŠ
poslední přání

 

(Strašice 2001)

 

zpět do sekce Poezie

Doporučuji

TOPlist